V bytě s menšími okny bychom se měli vyvarovat tmavých barev. Takto zařízený interiér působí depresivně, musí se v něm také často svítit i přes den. Instalování svítidel by se mělo vůbec řádně zvážit. Například stolní nebo stojací lampa je třeba umístit tak, aby dopadající světlo bylo dostatečné a přitom oslňující vnitřní strana svítidla nebyla vidět.
Při nepřímém osvětlení se odstíněné světlo odráží od stěn a stropu. Existují různé možnosti nepřímého osvětlení prostoru. Světelný zdroj může být umístěn do stropní obruby, krycí lišty na stěně lišty na záclony nebo namontován do svítidel osvětlujících stěny nebo stropy. Světelný zdroj by se však měl vždy nacházet v dostatečné vzdálenosti od osvětlované plochy, aby mohl vrhat široký kužel světla. Důležité však je, aby se nacházel nad výškou očí. Svítidla osvětlující stěnu by se měla na ni montovat do výšky nad 170 cm.
V odborných publikacích se můžeme dočíst o vhodné intenzitě osvětlení pro určítý druh činnosti nebo práce. Hodnoty udávané v luxech si doma těžko můžeme změřit, některé základní rady ale obecně platí. Na čtení je vhodná úsporná žárovka nebo zářivka s výkonem 60 či 75 W, do lampičky u postele stačí 40 až 60 W. Ale pozor! Klasická žárovka ze svého příkonu spotřebuje 95% na teplo a jen zbytek na světlo. Stínidlo lampy s žárovkou 60 W se zahřeje až na teplotu 80° C, a proto jestliže si čteme u stolu s rozpálenou lampou kousek od hlavy, ohrožujeme si zákonitě svoje zdraví. I proto se doporučuje používání zářivek či úsporných žárovek, u nichž teplota stínidla dosahuje nejvýše 40° C. Nepodceňujme ani barvu osvětlení. Tam, kde se jen výjimečně míchá světlo denní a umělé, je nejvhodnější používat teple bílé odstíny, které jsou oku v nočních hodinách nejpříjemnější.
Pavlína